Dějiny Vejrovského Zemanství

VEJROVSKÉ ZEMANSTVÍ
 

Úvod: Důvod zřízení zemanství (jakési společenství tří vesnic ) by byl vlastně pouze propagační (turisticko – humoristické). Tedy vlastně zviditelnění vesnic, přilákání turistů a nabídnutí určité výjimečnosti. Vhodné využití místopisu i historických skutečností. Na ně navázat vlastní propagací a zapojením se k stávajícím turistickým atrakcím – turistická značka, cyklotrasa, dobré vlakové spojení, kulturní dům, hřiště, hostinec.
Nápad není původní. Jako zviditelnění různých lokalit se používá v České republice několik takových územních celků.
Například uvádím: Valašské království
Lašské markrabství
Hošťálkovské knížectví
Horácké a Podhorácké knížectví
Svobodná republika Kraví Hora
Země děda Praděda
Základem k vyhlášení zemanství by byly Vejrovské pověsti (viz.přiložené pověsti).
Pověsti vychází z Historie překroucených skutečností. To znamená, že jsou zcela vymyšleny a pouze zasazeny do naší lokality a do skutečné historické doby. Pověsti by byly součástí propagačních materiálů.
Různými akcemi, které dále rozepíšu, by se zemanství podílelo na rozvoji turistiky, sportu, kultury. Sloužilo by snad i k poučení, ale hlavně v učení umění ironického nadhledu sami na sebe a v umění české srandy!
Vyhlášení a samotná činnost zemanství: Samotné vyhlášení by se naplánovalo ve spolupráci se Spolkem obcí Milevska- Milevský kraj, o.p.s. regionální informační středisko, který by i celý projekt zastřešil. Podílel by se i na vydání propagačních materiálů (jednoduchý leták s pověstmi, mapa zemanství, foto obcí , znak zemanství,erby tří vesnic atd.)
Na hranice zemanství by se umístily cedule s názvem a erbem (obr.6). Jednalo by se o čtyři cedule. Propagační letáky by se nechaly prodávat v místních obchodech, hostincích a v informačních střediscích kraje (Milevsko, Písek, Tábor, Bechyně).
Na propagaci by navazovala turistická aktivita. Přes obce vedou turistické značky a cyklotrasy. U nádraží by se umístila větší informační tabule s vysvětlivkami a mapou (vše v duchu Vejrovského zemanství). Tabule možno umístit i na zastávce ve Stehlovicích a na autobusové zastávce ve Veselíčku.
Na soudobé značky by navazovaly místní s originálním značením: Turisticko-kolová značená viz.obr.2 (celkem tři trasy)
Všechny trasy by se více méně motaly v okolí, přes různé, podle pověstí, památnosti (památný dub- dnes hájek, závodní dráha pro voly, formanská cesta, kříž na Šlahouně).
Po cestách by se nacházely tři druhy informačních tabulí:
První druh tabule:(obr.3) Srandovní tabule, které by se vázaly k pověstem /Historie překroucených skutečností/,
vtipy, kreslené příběhy.
Druhý druh tabule:(obr.4) Tabule skutečných pamětihodností / tvrz Ostrov, tvrz Květov, hájovna Skalka,
Rukávečská obora, místo V soudném, Veselíčko- zámek, obce a jejich historie,
erbovní pověsti.
Třetí druh tabule:(obr.5) Tabule upozorňující na přírodní krásy a rozšiřující znalosti o nich – rostliny, stromy,
ptáci, zvěř (foto a popis).

Jako další zajímavost by bylo vystavování Rebelantského glejtu (viz.obr.7). Stylizace pozice vesnic by směřovala k určitému rebelanství, vycházející z vymyšlených pověstí. Na to by navazoval právě glejt opravňující osobu k vykřičení svých problémů právě u dnešního hájku, a to až třikrát/ popis bude na samotném glejtu/.
(Rebelanství vychází ze situace – odbojné panství vůči královské moci).
K udržování tras (ale i třeba samotných vesnic) by byla zapotřebí skupinka lidí (věřím, že se pár nadšenců ze tří vesnic najde), která bude trasy udržovat a obnovovat značky a tabule.
Dohromady by se jednalo asi o zhotovení deseti tabulí (vyrobeno svépomocí). Byla by i možná prezentace zemanství (a tím i všech tří vesnic) na internetu.
Pod hlavičkou Vejrovského zemanství (razítko viz.obr.8) by se mohly pořádat kulturní nebo sportovní akce (ve fotbale – Turnaj o Buškův pumlíč, ve stolním tenise – Turnaj o Vejrovský míček). Většinou by šlo o srandamače- kde si zahrajou i amatéři a hlavně se všichni pobaví. Pokud se to bude prezentovat pod jednotnou hlavičkou, vejde to více ve známost a akce získají na atraktivnosti. Jako další možnost (nápadů může být mnoho – jde pouze o sjednocení akcí pod jednu střechu) uvádím závod na kolech pro děti i dospělé (třeba pod názvem Koloboj na Buškovým okruhu) a tak dále. Co se týká organizace, jde vlastně jen o pár nadšenců a několik cen.
Kulturní akce: Nosnou akcí Vejrovského zemanství by byla každoroční výstava kresleného humoru pod názvem “V obci Branice vám rozhýbáme bránice!” (Pokusil bych se sehnat minimálně pět autorů). Založil bych každoroční tradici a převedl ji do katastru tří obcí z Milevska / tam už se asi čtvrtý rok nekoná). Opět by se dalo navázat kulturními akcemi pod hlavičkou zemanství.
Zpětně by se daly zavést i pivní slavnosti – krásně by navazovaly na Buškovy pivní slavnosti u dubu.

Závěr: Kdo by byl iniciátorem akcí? Bylo by nutné utvoření občanského sdružení, které by s velkou podporou střediska Milevský kraj pořádalo či iniciovalo akce a snažilo se o získání grantů na rozvoj regionů.
Pomoc dobrovolníků při kulturních či sportovních akcí, pod hlavičkou zemanství, by byla vítána.
Rozhodně bych do akcí nikoho nenutil, spíše to nechal na dobrovolnosti a na vlastních originálních nápadech obyvatel vesnic. Všichni mají dveře zemanství dokořán.
Hiearchie zemanství by nebyla veškerá žádná. Kdo by přišel s nápadem, ten by akci dotáhl do konce, absolutně bez nějakého nařizování nebo zdůvodňování.
Samozřejmě do začátku by to chtělo šest či osm nadšenců, kteří by vše rozjeli a ztrhli sebou další. Doufám, že ze tří vesnic se tolik lidí najde.
A na úplný závěr bych připomněl rodové heslo zemanů z Vejrova: “POHODU ROZDÁVEJ, POHODU SKLÍZEJ”
Dodatek: Pokud by se zmíněné vyhlášení Vejrovského zemanství uskutečnilo a ujmulo se, nebo-li bylo by o jeho akce zájem, mohlo by se pokračovat dál.
Jedním z možných využití prázdného kulturního domu je zřízení muzea pod názvem:

PROHLEDÁRIUM VEJROVSKÉHO ZEMANSTVÍ
(prozatím by stačilo uvolnit tři místnosti)
Z expozic, které by se daly nainstalovat vypíši jen několik – jedná se stejně jen o možnost a to dosti vzdálenou.

- HISTORIE OKOLÍ – natrvalo zřízená vitrína s archeologickými nálezy , popis historie vesnic, zámku, kapliček a pamětihodností od nejstarší doby až po současnost.
- VÝSTAVA OCHOTNICKÉHO SPOLKU – zmapování bohaté historie Branického ochotnicko-čtenářského spolku (kroniky, plakáty představení, knižní předlohy divadelních her, kostýmy, možná i fotografie)
- STÁLÁ EXPOZICE KAPLIČEK – majitel sbírky pan Uhrmann by zapůjčil na osmset fotografií těchto svébytných stavbiček ( k fotografiím je vždy určená poloha kapličky a zakreslená na mapě – o jeho výstavy v Táboře je velký zájem)
- VÝSTAVA SPOLKU MYSLIVOSTI – po domluvě s myslivcema
- EXPOZICE HISTORIE PŘEKROUCENÝCH SKUTEČNOSTÍ – expozice postavená na pověstech o Vejrovu, možná by byla maketa vesnic ze 14. Století i s posvátným dubem a kulatým stolem. Obrazy Buška z Vejrova a jeho potomků, vyřezávané figurky pánů z Vejrova, vtipy s historickým motivem. Porovnání zemanství s dalšími vymyšlenými kraji – již zmíněná království, knížectví a republiky.
- EXPOZICE ČESKÉHO HUMORU – literární, filmový, divadelní, kreslený- originály českých kreslířů, sbírka knih s humorem (100 knih)

Další náměty a nápady jsou vítány.